Význam osvětlení v silničním provozu

Vidíme jen to, co je osvětlené

V silničním provozu však také platí další podmínky bezpečné účasti pro jednotlivé skupiny. Pro bezpečnou jízdu řidiče nestačí jen dobře vidět, je také nutno správně rozeznávat vnímané objekty, ostatní účastníky provozu, dopravní cestu a její okolí. Ostatní, nemotorizovaní účastníci provozu se musí pohybovat v takovém prostředí, aby je řidič i za tmy a za nepříznivých podmínek viditelnosti mohl spatřit z bezpečné vzdálenosti a včas co je osvětlené.

Zrakové vnímání a příjem informací

Dopravní bezpečnost je závislá na lidských možnostech, které mají svá omezení. Především se jedná o tělesné, duševní a smyslové předpoklady a míru jejich využití určovanou např. věkem, životními a řidičskými zkušenostmi, trénovanými dovednostmi, či kompenzovanou technickými pomůckami a moderními technologiemi.

Bezpečné řízení vozidla představuje nepřetržitý proces příjmu a zpracování informací, z nichž až 90% je vnímáno zrakem. Lidské oko je schopno zaregistrovat velké množství informací, ale jen část se dostane do vědomí pozorovatele k dalšímu zpracování. Proto je velmi důležité, aby tuto omezenou kapacitu nezahlcovaly informace nesouvisející s řízením vozidla, naopak musí být v maximální míře vyhrazena informacím relevantním pro správné rozhodování a reagování.

Podmínky pro kvalitní zrakové vnímání

Kvalitu zrakové percepce je nutno zvažovat a zajišťovat v různých a zároveň proměnlivých podmínkách viditelnosti, plynoucích z intenzity přírodního světla během dne, nepříznivých povětrnostních podmínek nebo umělých zdrojů světla či naopak zastínění. Doporučuje se rozlišovat parametry kvalitního zrakového vnímání během jízdy za přírodních podmínek:

  • denního světla
  • tmy (často užívané označení „v noci“ nepostihuje denní dobu po západu slunce a před jeho východem v zimním období, kdy však probíhá intenzita provozu vozidel a pohybu dalších účastníků silničního provozu, zejména chodců, ve stejné intenzitě, jako za denního světla)
  • zhoršených podmínek viditelnosti (mlha, smog, silný déšť, sněžení)
  • oslnění či zhoršení zrakové pohody slunečním svitem (slunce nízko nad obzorem při východu a západu, odraz slunečního svitu od zasněžené plochy, vodní hladiny, rozsáhlých odrazivých povrchů staveb či jiných zařízení v blízkosti silnice).

V principu platí, že za denního světla řidič nestačí zpracovávat nadměrné množství vnímaných podnětů, za tmy dochází k omezení příjmu informací zrakem, zejména v oblasti periferního vnímání. Obdobný efekt zmenšení objemu přijímaných informací způsobují i nepříznivé povětrnostní podmínky, zatímco přímé oslnění řidiče může zapříčinit sice časově omezenou, avšak až naprostou nezpůsobilost přijmout jakoukoli zrakovou informaci, tj. slepotu. Z pohledu dopravní bezpečnosti je žádoucí realizovat taková technická a technologická opatření, která vedou k eliminaci extrémních podmínek a zabezpečují stabilní světelné poměry v okolí dopravní komunikace podporující zrakovou pohodu řidičů i ostatních účastníků silničního provozu.

Intenzita světla (osvětlení) i směr jeho dopadu mají význam pro vnímání perspektivy, prostoru, barev, velikosti, rychlosti a směru pohybu objektů a jejich včasné identifikace. Např. postranní světlo, tj. přicházející z boku a zhruba z výškové úrovně sedícího řidiče, snižuje citlivost sítnice jeho oka. V praxi je proto důležité umísťovat umělé zdroje světla v blízkosti dopravní komunikace až nad tuto hranici a pokud možno co nejvýše.

Vnímání barev v různých světelných podmínkách

Barevné vidění usnadňuje vnímání strukturace okolního prostoru, perspektivy, rychlé vyčlenění nápadně či odlišně zbarvených předmětů i spolehlivější vnímání a identifikaci zaužívaných barevných symbolů v řízení a organizaci dopravy (světelná signalizační zařízení, dočasné vodorovné značení, varování před nebezpečím). Nicméně zraková porucha spočívající v částečné či úplné barvosleposti není indikací zdravotní nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel, pokud není spojena s jinou, závažnější zrakovou nedostačivostí.

Jak barvy ovlivňují vnímání objektů a jak je ovlivněno vnímání barev v různých světelných podmínkách, např.:

  • V denním světle se barvy vzdálených předmětů zdají bledší než barvy předmětů blízkých a mají slabý nádech do modra.
  • Při nedostatečném osvětlení předměty ztrácejí barvu a mění jas. Např. červené předměty v denním světle při slabém osvětlení vypadají jako černé.
  • Za soumraku i ve dne je nejnápadnější fluoreskující oranžová.
  • Z nefluoreskujících povrchů je nejlépe vidět citrónově žlutá barva
  • Žlutá barva působí tak, že se vzdálené předměty zdají bližší jak ve dne, tak v noci.
  • Šedé odstíny způsobují, že se předměty zdají být nejdále.

Rizikové skupiny účastníků silničního provozu

Potřeba zajištění kvalitního osvětlení v silničním provozu neplyne jen z proměnlivých přírodních podmínek, ale také z různých úrovní kvality zrakového vnímání a schopnosti zpracování přijatých informací, v jisté míře zobecnění charakteristických pro některé skupiny účastníků silničního provozu:

  • Senioři, zejména řidiči
  • Řidiči začátečníci
  • Chodci – jediný účastník silničního provozu, který za tmy nemusí být osvětlen
  • Osoby se smyslovým postižením, oční vady – obdobné jako u seniorů

Senioři tvoří stále početnější skupinu obyvatel ve většině evropských zemí, stejně tak narůstá jejich zastoupení v řidičské populaci. Nepříznivé změny v jejich zrakovém vnímání proto musí být kalkulovány v dopravně bezpečnostních opatřeních, včetně zajištění a regulace osvětlení komunikací, instalace světelných zařízení či jiných zdrojů světla v blízkosti dopravní komunikace. Pro jejich bezpečný pohyb, zejména pak v silničním provozu, je důležitá vyšší intenzita osvětlení, ochrana před oslněním, dále pak plynulé přechody ze světla do tmy a opačně, a celková zraková pohoda.

Změny zrakových funkcí podmíněné věkem:

  • snížená schopnost adaptace na měnící se intenzitu osvětlení
  • vysoká citlivost na oslnění
  • snížená citlivost na kontrast
  • zhoršené rozpoznávání barev
  • úbytek zrakové ostrosti (statické i dynamické)
  • pokles akomodační schopnosti, zhoršení vnímání hloubky a prostoru
  • zhoršené vidění za šera

Řidiči začátečníci zpravidla netrpí závažnějšími zrakovými poruchami či nižší zrakovou výkonností, jejich nedostatkem je spíše nedostatečná selektivita vnímání, tj. rychlé rozlišení informací relevantních od informací balastních. V praxi je proto třeba zajistit prioritu vnímání důležitých dopravních informací, např. dostatečným osvětlením nebo zajištěním dostatečného rozdílu mezi osvětlením důležitých a balastních informací potlačením intenzity svítivosti těch nedůležitých (např. reklamní zařízení, foremní poutače apod.).

Chodci všech věkových kategorií jsou z pohledu vlastní viditelnosti za tmy nejohroženějšími účastníky silničního provozu. Jako jediní nemusí být povinně osvětleni vlastním zdrojem a jsou tedy odkázáni výhradně na kvalitu osvětlení dopravní komunikace a světelný kužel vozidla (motorového i nemotorového). Jejich postavení ve vzájemné viditelnosti v daném okamžiku je nerovnoprávné – chodec svítící vozidlo vidí, řidič neosvětleného chodce nevidí. V praxi realizované projekty, např. nasvícené přechody pro chodce, musí tento fakt respektovat, určujícím prvkem musí být chodec.

Chyby v instalaci osvětlovacích soustav (VO, nasvícené přechody pro chodce) z pohledu lidského faktoru

Z realizovaných projektů je možno vytypovat nejnebezpečnější chyby, které by mohly zavinit neúčinnost až nebezpečnost daného opatření. Jedná se zejména o tyto chyby:

  • Neosvětlené prostory v blízkosti přechodů pro chodce
  • Nedostatečná celková intenzita osvětlení
  • Veřejné osvětlení nezajišťuje plynulou intenzitu osvětlení (střídání s tmavšími úseky)
  • Osvětlené, svítící prvky v neosvětlených úsecích komunikace (reklamy, osvětlené přechody pro chodce mimo úseky osvětlené VO či jinak)
  • Technicky špatně zajištěné nasvícení dopravních informačních tabulí, prosvěcování do protisměru

Parametry kvalitního osvětlení v dopravním prostředí z pohledu řidiče

Kvalitní projekty splňují naopak tato krtitéria:

  • Dostatečná intenzita osvětlení
  • Rozptýlené světlo
  • Neoslňující zdroje
  • Plynulé přechody osvětlených míst do tmy a naopak
  • Orientační, nematoucí, body v terénu
  • Zraková pohoda pro řidiče

Osvětlení dopravního prostředí a jeho nejbližšího okolí by obecně mělo respektovat zásadu přijatelnosti pro nejslabší účastníky silničního provozu v dané lokalitě, především se jedná o seniory řidiče i chodce, chodce, děti.

Kritickými lokalitami, vyžadujícími dostatečné a kvalitní osvětlení, jsou především prostory s kumulací chodců a zároveň s blízkým kontaktem s provozem motorových vozidel, např. zastávky veřejné dopravy, městské hromadné dopravy, přestupy mezi různými druhy dopravy, přechody pro chodce, okolí školy.

Použité zdroje:
Černochová, D., Rehnová, V. (2011). Problematika starších řidičů vzhledem k bezpečnosti silničního provozu, příspěvek na konferenci 29. Psychologické dni „Cesty k múdrosti“, Bratislava, 5.-6. september 2011
Rehnová, V(2013).: Osvětlení a bezpečnost v dopravě, seminář Cesty světla, Brno, 21. března 2013
Černochová, D., Rehnová, V.(2012). Úloha vizuálního vnímání při řízení vozidla a možnosti diagnostiky, Olomoucké psychologické dny, Olomouc, 12. – 14. září 2012
Štikarová,J.(2001). Optické a akustické informační prostředky užívané při jízdě autem a příjem informací. Psychologie v ekonomické praxi,3-4 (26),141-154

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Odborné texty, Osvětlování. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.